Navigace

  • o nás
  • informace
  • pomoc a podpora
  • publikace
  • jste závislí?
  • mapa webu

mapa pomoci

mapa pomoci Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Plzenský kraj Jihočeský kraj Vysočina Jihomoravský kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Středočeský kraj

login


Zapomněl/a jste heslo?

kalendář akcí

PoÚtStČtPáSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

links

web a drogy

anketa

Pěstování konopí pro léčebné účely je v ČR

Výsledky ankety

novinky odjinud

aktuality z českého webu

EMCDDA_news

hot news in medicine

zahraniční zprávy z adiktologie

mapa webu

Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
 

drogy-info.cz / O nás / Evaluace / BANKA EVALUAČNÍCH NÁSTROJŮ / Schwartzova škála hodnocení terapie

Schwartzova škála hodnocení terapie

Schwartzova škála hodnocení terapie je krátká a jednoduchá škála, která byla vytvořena pro měření efektivity psychiatrické léčby. Tato škála je obecným nástrojem, který je vhodný pro posouzení klientů s různými psychiatrickými diagnózami. Překlad do českého jazyka a standardizaci nástroje pro českou populaci provedlo Psychiatrické centrum Praha.

Informace pro uživatele

Autoři:
Baer, L., Blair, M. A., Lenderking, W. R.
Autoři české verze:
Dragomirecka, E. et al.
Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice
dragomirecka -at- pcp.lf3.cuni.cz
Tel.: +420 266 003 142
Zaměření: kvalita života

Popis

Schwartzova škála hodnocení terapie je škála o 10 položkách, která je určena pro oblast psychiatrie a psychologie. Cílem tohoto nástroje je měřit efektivitu léčby napříč širokým spektrem léčebných zařízení a různých populací. Efektivně měří změny jak u ambulantních klientů, tak i u klientů hospitalizovaných. Tento nástroj je také vhodný pro použitík výzkumným účelům.
Oblasti zaměření:
  1. Vezmu-li v úvahu svou současnou fyzickou kondici, jsem spokojen/a s tím, co mohu dělat.
  2. Důvěřuji své schopnosti udržovat důležité osobní vztahy.
  3. Do budoucnosti hledím s optimismem.
  4. Často mě v životě něco zaujme nebo se pro něco nadchnu.
  5. Dovedu si užít legraci.
  6. Jsem celkově spokojen/a se svým duševním zdravím.
  7. Dovedu si odpustit svá vlastní selhání.
  8. Můj život probíhá podle mého očekávání.
  9. Dovedu zvládat konflikty, které mám s jinými lidmi.
  10. Mám klid v duši.
Populace: dospělí
Délka administrace: cca 5 min.
Vyhodnocení:
Respondenti odpovídají na otázky pomocí 7 bodové škály v rozsahu od 0 (nikdy) po 6 (neustále nebo téměř stále). Celkový skór se může pohybovat od 0 do 60. Čím je získaný skór vyšší, tím vyšší je kvalita života (a „well-being“) respondenta.
Výhody:
SOS-10 byla přeložena do českého jazyka a byly zkoumány psychometrické vlastnosti české verze. Do této studie bylo zapojeno celkem 207 pacientů hospitalizovaných v Psychiatrickém centru Praha. Všichni pacienti vyplnili SOS-10 na začátku a na konci léčby. Tato škála byla také administrována 170 osobám z obecné populace, které tvořily kontrolní skupinu. Analyzována byla reliabilita, validita české verze SOS-10 a také senzitivita k léčebným změnám.
  • Škála korelovala se skóry v dotaznících: Beckův inventář deprese (BDI), Beckův inventář úzkosti (BAI) a se škálou CGI (Clinical Global Impression Scale).
  • SOS-10 také významně korelovala s některými doménami české verze dotazníku SQUALA (Subjective Quality of Life Analysis).
  • Dále škála dobře rozlišovala mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou – hospitalizovaní pacienti udávali významně nižší skóry ve všech položkách.
  • Škála je také citlivá k léčebným změnám u všech diagnostických skupin.
  • Česká verze SOS-10 je validní podobně jako americká verze.
Omezení:
  • Mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou byly pozorovány rozdíly v demografických charakteristikách.
  • Respondentům z kontrolní skupiny byla administrována pouze škála SOS-10.
  • Celá baterie dotazníků nebyla administrována všem pacientům.
  • Z výsledků standardizace české verze škály vyplynulo, že schizofreničtí pacienti skórují významně výše při přijetí než pacienti jiných diagnostických skupin. Tento výsledek je v souladu se závěry jiných studií a značí vliv nemoci na schopnost rozhodovat se. Navzdory těmto výsledkům byla škála citlivá ke změnám v průběhu léčby.
Zdroj:
Blais MA, Lenderking WR, Baer L, et al. Development and initial validation of a brief mental health outcome measure. J Pers Assess 1999; 73(3): 359–373.

Doporučená literatura

Dragomirecka E,, Lenderking WR, Motlova L, Goppoldova E, Šelepova P. A brief mental health outcomes measure: Translation and validation of the Czech version of the Schwartz Outcomes Scale-10. Quality of Life Research (2006) 15: 307–312.
Young JL, Waehler CA, Laux JM, McDaniel PS, Hilsenroth MJ. Four studies extending the utility of the Schwarz Outcome Scale (SOS-10). J Pers Assess 2003; 80(2): 130–138.
Sartorius N, Kuyken W. Translation of health status instrument. In: Orley J, Kuyken W (eds.), Quality of Life Assessment: International Perspectives. Berlin: Springer-Verlag, 1994: 3–18.
Korr WS, Ford BC. Measuring quality of life in the mentally ill. Qual Life Res 2003; 12(Suppl 1): 17–23.
Atkinson M, Zibin S, Chuang H. Characterizing quality of life among patients with chronic mental illness: a critical examination of the self-report methodology. Am J Psychiatr 1997; 154: 99–105.
Odkazy
qolid.org
qolid.org/instruments/schwartz

Připojené soubory

Publikováno: 21.05.2008


Doporučit ...