Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2010

Odpovědnost za tvorbu a naplňování národní protidrogové politiky nese vládaČR. Jejím hlavním poradním orgánem je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), která se v r. 2010 sešla pětkrát.

V r. 2010 byla ukončena evaluacedvou předchozích strategických dokumentů protidrogové politiky– Národní strategieprotidrogové politikyna období 2005–2009 a Akčního plánu na období 2007–2009.

V květnu 2010 byla vládou schválena nová Národní strategieprotidrogové politikyna období 2010–2018. Na strategii mají navazovat 3 tříleté akční plány. První z nich na období 2010–2012 definuje čtyři priority: (1) snížení vysoké míry užívánízejména konopía dalších legálních a nelegálních drog, (2) aplikacespecifických opatření směrem k redukci problémového užíváníopiátů a pervitinu, (3) posílení protidrogové politikyv oblasti legálních drog (alkoholua tabáku) a (4) rozvíjení a celkové zefektivnění legislativních, finančních a koordinačních mechanizmů protidrogové politiky.

Od 1. ledna 2010 je v ČR účinný nový trestní zákoník, který přinesl i podstatné změny v právní úpravě primárních drogových trestných činů. Nová právní úprava částečně diferencuje drogy podle zdravotních a společenských rizik, když rozlišuje konopné a ostatní drogy, pokud se týče pěstování konopípro vlastní potřebu a jeho držení pro vlastní potřebu. Kromě zmíněné diferenciace drog trestní zákoník zavedl též novou skutkovou podstatu trestného činunedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku v malém množství. Následně vláda ve dvou nařízeních stanovila množství větší než malá drog a rostlin nebo hub, které omamné nebo psychotropní látkyobsahují.

V r. 2010 dosáhly výdaje z veřejných rozpočtůna protidrogovou politiku celkové částky 627,4 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu bylo vydáno 371,6 mil. Kč, kraje a obce přispěly částkou 193,7 a62,1 mil. Kč. Oproti r. 2009 došlo k nominálnímu nárůstu souhrnných výdajů na všech třech úrovních o 3,3 %, je však třeba vzít v úvahu meziroční změny v metodice získávání dat. K výraznému poklesu došlo na centrální úrovni u výdajů RVKPP. Na krajské úrovni došlo souhrnně k výraznému meziročnímu nárůstu výdajů – ten se týkal zejména Karlovarského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Více než třetina výdajů z krajů je však určena na financovánízáchytných stanica ošetřování intoxikovaných osob. V souhrnu došlo k mírnému nárůstu výdajů obcí. V součtu všech tří úrovní veřejných rozpočtů bylo 166,2 mil. Kč (26,5 %) určeno na službyharm reduction, 108,9 mil. Kč (17,4 %) na léčbu, 62,3 mil. Kč (9,9 %) na primární prevencia 31,3 mil. Kč (5,0 %) na následnou péči. Záchytné stanice financované téměř výhradně z krajských rozpočtů stály 87,2 mil. Kč (13,9 %)a 149,4 mil. Kč (23,8 %) bylo určeno na prosazování práva.

Výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu spojenou s užíváním nealkoholových drog činily v r. 2009 (poslední dostupný rok) 448 mil. Kč.

Z průzkumů zaměřených na postoje veřejnosti k užívánídrogvyplývá, že česká populace je poměrně tolerantní k užívání konopných látek, nadpoloviční většina podporuje legalizaci pěstování a držení konopných látek, a to především pro léčebné účely. V r. 2010 a v prvním pololetí 2011 probíhaly diskuze a iniciativy na téma léčebného využití konopí, které se účastní jak občanská a odborná veřejnost, tak politici a zástupci státní správy.

Z výzkumů v posledních třech letech vyplývá, že zkušenosti s užitím nelegálních drog v obecné populaci se udržují na stabilní úrovni, nejčastěji užívanou nelegální drogou jsou konopné látky(23–34 % podle studie), následované extází(4–10 %). Užití konopných látek v posledním roce uvedlo 10–15 % respondentů, užití jiných nelegálních drog méně než 4 % dotázaných dospělých. Užití nelegálních drog mimo konopné látky v posledním měsíci uvádí dlouhodobě méně než 1 % respondentů. Mladí dospělí ve věku 15–34 let vykazují vyšší míry prevalence– přibližně pětina má zkušenosti s konopnými látkami v posledním roce, 2–4 % s extází, cca 2 % s halucinogenními houbami a 1–2 % s pervitinem. Aktuální prevalence užití ostatních drog (včetně kokainu) mezi mladými dospělými nedosahují 1 %.

Z mezinárodního průzkumu HBSC v r. 2010 vyplývá, že alespoň jednou v životě vyzkoušelo v ČR konopné látky30,5 % žáků 9. tříd, v posledním roce to bylo 21,5 % a v posledním měsíci 10,9 % žáků 9. tříd, rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou velmi malé. Oproti předchozí vlně HBSC z r. 2006 byl zaznamenán nárůst jak celoživotní prevalenceužíváníkonopných látek, tak prevalencejeho užívání v posledním roce.

V r. 2010 byla vůbec poprvé provedena reprezentativní studieužívánídrogve vězeňské populaci, která ukázala, že osoby nastupující do věznicmají výrazně vyšší zkušenosti s užíváním drog než obecná populace – týká se to především žen a u obou pohlaví užívání heroinu, pervitinua kokainu.

Další subpopulací s výrazně vyšší mírou prevalenceužívánínelegálních drog jsou návštěvníci tanečních akcí a osoby v prostředí (noční) zábavy – vedle konopných látekse jedná především o extázi a dále o pervitin, kokain a halucinogeny.

Speciální studiezaměřená na užívánínových syntetických drog ukázala, že v ČR má zkušenost s jejich užitím necelých 5 % mladých dospělých ve věku 15–34 let; obdobný výsledek přinesla i evropská studie Eurobarometr mezi mladými Čechy ve věku 15–24 let (4 %).

V r. 2010 dále vzrostl odhadovaný počet problémových uživatelůdrog – střední odhaddosáhl hodnoty 39,2 tis. osob, ve srovnání s minulými lety však tento nárůst není statisticky významný. Významně se ovšem v r. 2010 zvýšil počet problémových uživatelů pervitinu(28,2 tis.) a snížil počet problémových uživatelů opiátů (11,0 tis.). Dále se zvýšil rovněž počet injekčních uživatelůdrog (na cca 37,2 tis.). Kraji s nejvyšším počtem problémových uživatelů drog a zároveň s nejvyšším počtem uživatelů opiátů jsou tradičně Praha a Ústecký kraj. Zejména v Praze a v dalších českých krajích je rozšířeno injekční užíváníSubutexu®. Běžné je současné užívání pervitinu a opiátů. Celkem tak problémové užívání drog zasahuje 0,5 % české dospělé populace.

Odhadem desetina až čtvrtina vězňů, tj. přibližně 2–5 tis. osob, vykazuje při nástupu do vězniceznaky aktuálního problémového užívánídrog, což je přibližně 20–50krát vyšší prevalenceproblémového užívánídrog než v obecné populaci.

Dále byly provedeny odhady rozsahu aktuálního intenzivního či problematického užívání dalších drog. Alespoň jednou týdně v posledním měsíci užilo v ČR sedativa téměř 1 mil. osob, konopné látky360 tis. osob, extázi 35 tis. osob, halucinogenní houby 30 tis. osob a kokaintéměř 15 tis. osob ve věku 15–64 let, především mladých dospělých. Pro 70 % uživatelů konopných drog představuje užívání relativně malé riziko, ovšem až 10 % uživatelů konopných drog je ve značném riziku problémů spojených s jejich užíváním a závislosti. Extrapoluje-li se tento podíl na celou populaci ČR, znamená to cca 1,0–1,5 % dospělé populace, tj. 75–110 tis. uživatelů konopných látek ve vysokém riziku. Alkohol užívá rizikově či škodlivě přibližně 1 až 1,4 mil osob a ve značném riziku závislosti nebo závislých je v ČR odhadem 50–150 tis. dospělých osob do 64 let.

V r. 2010 přetrvávala relativně příznivá situace ve výskytu infekcí mezi injekčnímiuživateli drog – promořenost HIV je v této vysoce rizikové skupině stálepod 1 %. Nově bylo v r. 2010 identifikováno 7 HIV pozitivních osob, u kterých bylo jako možná cesta přenosu nákazy zjištěno injekční užívání drog. Také počet nově hlášených případů virové hepatitidy typu C u injekčních uživatelů drog v posledních letech klesá, u typu B došlo v r. 2010 k mírnému meziročnímu nárůstu případů. Prevalencevirové hepatitidy typu C mezi uživateli drog se v závislostina charakteristikách a výběrových kritériích vyšetřovaného vzorku pohybuje od přibližně 20 % v nízkoprahových programech do 40 % ve věznicích nebo 70 % mezi klientysubstituční léčby. Také v r. 2010 přetrvával zvyšující se výskyt syfilisu injekčních uživatelů drog.

Dlouhodobě dochází k poklesu podílu injekční aplikacemezi uživateli pervitinua heroinu, běžná je injekční aplikace Subutexu®. Podíl injekčních uživatelů mezi uživateli heroinua pervitinu je cca 60 % mezi klienty psychiatrických ambulancí a 90 %, resp. 80 % v registru žádostí o léčbuspojenou s užíváním drog. Podle dostupných údajů dlouhodobě klesá mezi injekčními uživateli drog míra rizikového chování, např. sdílení jehel.

Podle informací z registru pitvaných na soudnělékařských odděleních došlo v r. 2010 k dalšímu nárůstu počtu smrtelných předávkovánínelegálními drogami a těkavými látkamina celkem 55 případů. Oproti r. 2009 vzrostl zejména počet smrtelných předávkování těkavými látkami na dvojnásobek (16 případů); počet případů smrtelných předávkování opiáty/opioidy (19 případů) a pervitinem(18 případů) zůstal prakticky na stejné úrovni. Kokain nebyl v r. 2010 u žádného případu smrtelného předávkování detekován. V historii ČR vůbec poprvé byla hlášena 2 smrtelná předávkování, u kterých byl nalezen syntetický opioid fentanyl. Podobné trendyve výskytu smrtelných předávkovánídrogami lze dlouhodobě pozorovat v obecném registru mortalityČR – srovnání dat získaných na základě různých selekčních kritérií ukazuje, že v posledních letech se v ČR vyskytuje 30–70 případů smrtelných předávkování pouličními drogami ročně. Výskyt smrtelných předávkování alkoholem je na základě analogických výběrových kritérií přibližně desetinásobný. V r. 2010 byl patrný další nárůst drogových úmrtíz jiných příčin než předávkování s nálezem pervitinu, k poklesu naopak došlo u nepřímých úmrtí s nálezem THC.

Podle evidence dopravní policie v r. 2010 klesl počet a podíl nehod zaviněných pod vlivem alkoholui počet usmrcených osob při těchto nehodách – tento příznivý trendpotvrzují data z pitev zemřelých při dopravních nehodáchvyšetřovaných na odděleních soudního lékařství. Naopak roste počet nehod pod vlivem nealkoholových drog i počet osob při nich zemřelých, srovnání s daty ze soudních lékařství však ukazuje, že výskyt udávaný policií je stále podhodnocen.

Pomoc uživatelům drog a závislým je v ČR poskytována prostřednictvím sítě služebrůzných typů, která v r. 2010 nedoznala výrazných změn.

Počet uživatelů drog v Registru žádostí o léčbuhygienické služby v posledních letech roste.V r. 2010 vyhledalo léčebné služby9005 uživatelů drog, tj. přibližně o 200 osob více než v r. 2009. V porovnání s předchozími lety se obrací mírně sestupný trenda počet léčených se tak dostal na úroveň let 2004 a 2005. Žadatelům o léčbu dlouhodobě dominují uživatelé stimulancií, kteří byli nejpočetnější skupinou mezi všemi žadateli (62,9 %) i mezi klienty žádajícími o léčbu poprvé v životě (67,5 %); počet uživatelů pervitinuvykazuje za r. 2010 také nejvyšší meziroční nárůst. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří stále uživatelé opiátů (23,1 %), přičemž mezi prvožadateli jsou na druhém místě uživatelé konopných látek(15,9 %). Je patrné mírné stárnutí populace žadatelů o léčbu, jejich průměrný věk se za poslední dekádu zvýšil o více než čtyři roky na 27,3 let v r. 2010. Ženy tvoří stabilně třetinu žadatelů o léčbu. Nejvyšší prevalenci i incidencižadatelů vykazuje Ústecký kraj a Praha.

Dlouhodobě se zvyšuje počet pacientů v substituční léčbě, a to jak ve specializovaných (metadonových) centrech, tak v jiných ordinacích, ve kterých jsou klienti léčeni přípravky s obsahem buprenorfinu(především Subutexem® a Suboxone®), léčba těmito preparáty však stále není v plném rozsahu evidována v registru substituce, a to navzdory existující zákonné povinnosti.

Počet psychiatrických ambulancí vykazujících v r. 2010 léčbu uživatelů alkoholua dalších drog vzrostltéměř o třetinu na 453 zařízení. Avšak maximálně 50–70 z nich lze považovat za tzv. AT ambulance, tj. zařízení specializovaná na adiktologickou klientelu. Počet pacientů v ambulancích oboru psychiatrie se meziročně snížil, a to včetně všech tří nejčetnějších skupin pacientů, tj. léčených pro opiáty/opioidy, stimulancia a kombinace drog.

V r. 2010 došlo k mírnému snížení počtu hospitalizacíuživatelů alkoholui nealkoholových drog v psychiatrických lůžkových zařízeních. Pokles u nealkoholových drog je způsoben snížením pacientů hospitalizovaných pro poruchy způsobené kombinací látek a opiáty/opioidy, počet hospitalizací pro poruchy způsobené užíváním ostatních stimulancií (tj. převážně pervitinu) naopak vzrostl. Počet hospitalizací pro alkohol dosahuje ročně přibližně 10 tis., počet hospitalizací pro nealkoholové drogy je zhruba poloviční. Detoxifikační jednotky se v ČR nacházejí v 16 lůžkových zařízeních s vyčleněnými 163 lůžky, detoxifikaceprobíhala na nevyčleněných lůžkách v dalších 12 lůžkových zařízeních. Ve sledovaném roce podstoupilo detoxifikaci od návykových látekcelkem 6650 osob, z toho 3092 od ilegálních drog.

V ČR je 36 věznic, ve kterýchjsou uživatelům drog k dispozici bezdrogové zónya různé typy poradenských a léčebných služeb jako poradnydrogové prevencea specializovaná oddělení jak pro dobrovolnou léčbu, tak pro soudem nařízenou léčbu. Jejich počet se v r. 2010 téměř nezměnil, došlo k nárůstu počtu věznic provádějících detoxifikacize 4 na 5. Substituční léčba metadonembyla v r. 2010 realizovaná v 8 věznicích. Péči o vězněné uživatele drog doplňovaly službyrealizované 15 nestátními neziskovými organizacemive 32 věznicích. Odhadem přibližně čtvrtina osob, které lze při nástupu do výkonu trestuodnětí svobodyoznačit za problémové uživatele drog, je ve věznicích zařazena na specializovaná nebo obdobná odborná oddělení jako jsou bezdrogové zóny.

Počet nízkoprahových programů pro uživatele drog meziročně kolísá kolem stovky, v posledních 6 letech je však zřetelný nárůst počtu klientů v kontaktu. Dlouhodobě stoupá také počet kontaktů a množství vyměněného injekčního materiálua dalších pomůcek pro injekční aplikaci – v r. 2010 bylo distribuováno téměř 5 mil. ks injekčních jehel a stříkaček. Dochází rovněž k rozšiřování programů distribuce želatinových kapslí jako perorální alternativy injekční aplikacepervitinu. Podle dostupných informací funguje v ČR nejméně 30 kapslových programů, do kterých je zapojena přibližně čtvrtina jejich klientů; v r. 2010 bylo rozdáno téměř 60 tis. kapslí.

V posledních třech letech je patrný postupný nárůst provedených testů na infekční choroby mezi uživateli drog v kontaktu s nízkoprahovými službami. Protestovanost klientů nízkoprahových programů na infekce je však ve srovnání s minulými lety stále poměrně nízká.

Specifické programy snižování rizik v prostředí klubové a taneční zábavy v roce 2010 realizovaly celkem čtyři organizace v pěti programech. Aktuálně dochází spíše k útlumu intervencí poskytovaných v tomto prostředí.

Léčba a péčeo infikované HIVa nemocné s AIDS je v ČR poskytována v 7 AIDS centrech a je hrazena převážně ze zdravotního pojištění; problémem je zajištění dispenzární péče a terapie nepojištěným HIV pozitivním klientům, což se potenciálně týká i injekčních uživatelůdrog. Na jaře 2011 byla realizována dotazníková studiev centrech pro léčbu virových hepatitid. Výsledkem je mimo jiné odhad, že pro virovou hepatitidu typu C byli v r. 2010 injekční uživatele drog (většinou bývalí) léčeni v 39 centrech.

Z různých policejních zdrojů a z informací ze státních zastupitelství vyplývá, že v ČR bylo v r. 2010 stíháno pro drogové trestné činypřibližně 2,4 až 2,5 tis. osob. Obžalováno bylo necelých 2,2 tis. osob, což odpovídá dlouhodobému podílu 90 % stíhaných. Odsouzeno bylo v r. 2010 necelých 1,7 tis. osob. Ženy tvoří 15 % pachatelů drogové trestné činnosti. Nejvyšší podíl trestných činů(cca 80 %) je spojen s výrobou, pašováním a prodejem drog. Nejvyšší podíl představuje drogová kriminalitaspojená s pervitinem(cca 55–70 % v závislostina zdroji dat) a konopnými látkami; podíl heroinuani kokainu nedosahuje 5 %. Mezi kraje s nejvyšším relativním výskytem drogové trestné činnosti patří Praha, kraje Středočeský, Karlovarský a Ústecký. V r. 2010 bylo evidováno 1021 přestupkůdržení drogynebo pěstování rostliny obsahující omamnou a psychotropní látku v malém množství pro vlastní potřebu. Nejčastěji (v 94 %) šlo o držení drogy, pouze 6 % přestupků se týkalo pěstování rostlin obsahujících omamnou a psychotropní látku.

Počet osob stíhanýchza drogové trestné činydlouhodobě roste, přičemž se zvyšuje podíl osob stíhaných za držení drogypro vlastní potřebu. V dlouhodobém horizontu lze pozorovat rovněž nárůst drogových trestných činůspojených s pervitinema naopak pokles u extázea heroinu; počet případů souvisejících s kokainem je stále relativně nízký.

Pod vlivem návykové látkybylo v r. 2010 spácháno celkem 19,6 tis. (16,6 %) z celkového počtu 117,7 tis. trestných činů, z nich 17,3 tis. (14,7 %) pod vlivem alkoholua 2,3 tis. (1,9 %) pod vlivem nealkoholových drog.

V r. 2010 byly nejvíce dostupnými drogami marihuanaa metamfetamin (pervitin), zvyšuje se obliba a dostupnost kokainu. Ceny a čistotadrogjsou stabilní nebo v rozmezí, ve kterém je možno pozorovat mírné meziroční výkyvy u některých drog.

Většina vypěstované marihuanyje určena pro domácí trh. Část produkce konopí pěstovaného pod umělým osvětlením je dobře organizována a podílí se na něm především osoby vietnamského původu. Bylo zachyceno 278 kg marihuany a téměř 65 tisíc rostlin konopí, což je dvakrát více rostlin konopí než v r. 2009. Roste také počet odhalených pěstíren konopí – bylo jich odhaleno 145.

Pervitin vyrábí tuzemští výrobci zejména v malých domácích laboratořích. Stále častěji ale dochází k produkci pervitinuve vyšším objemu, na které se podílí organizované skupiny osob původem z Vietnamu nebo Albánie. Pervitin se vyrábí většinou z léčivobsahujících pseudoefedrin dovážených hlavně z Polska. Droga je určena zejména pro domácí trh. Menší část produkce je vyvážena do zahraničí, zejména do Německa, na čemž se podílí v rámci drogové turistiky zejména němečtí občané individuálními vývozy malých množství. Bylo zachyceno celkem 21,3 kg pervitinu, což je nejvíce za poslední 4 roky, a bylo odhaleno 307 varen.

Kokain se v ČR vyskytuje zejména v prostředí zábavy a nočního života. Do importu a distribuce kokainu se vedle Albánců, Rumunů a Bulharů zapojují především osoby původem ze Západní Afriky, zejména Nigérie. K pašování se využívají tělní dutiny kurýrů (tzv. polykači). Kurýři dovážejí kokainpřímo z Jižní Ameriky nebo ze zemí západní Evropy. Od r. 2008 roste počet záchytů i objem zabaveného kokainu; v r. 2010 bylo zaznamenáno 42 záchytůkokainu o celkovém objemu 14,2 kg.

Poptávka po heroinuje na českém trhu saturována prostřednictvím menších zásilek (do 10 kg), které jsou před samotným prodejem na ulici ředěny (nejčastěji paracetamolem a kofeinem). Čistota zabaveného pouličního heroinu se pohybovala v rozmezí 5–10 %. Množství zachyceného heroinu a počet záchytůzůstává stabilní – ročně se jedná o 50–100 záchytů v celkovém množství 20–40 kg.

Od r. 2010 je v ČR patrný zvýšený výskyt nových syntetických drog. Jedná se o látky, které mají podobné účinky jako tradiční drogy (pervitin, marihuana, extáze, halucinogenyaj.), ale nejsou na seznamu zakázaných OPLa vymykají se tak mezinárodnímu i národnímu systému kontroly nelegálních drog. Dováží se především z Asie (zejména z Číny) a jednalo se hlavně o syntetické kanabinoidy a deriváty katinonu, zejména mefedron. V r. 2010 Celní správazajistila a analyzovala cca 250 kg nových syntetických drog (z toho 80 kg mefedronu). V reakci na zvýšenou nabídku nových syntetických drog byl na jaře 2011 novelizován zákonč. 167/1998Sb., o návykových látkách– jeho přílohy byly rozšířeny o 33 nových látek, z toho 30 syntetických drog.

Součástí této výroční zprávy jsou také tři závěrečné speciální kapitoly věnované podrobněji intervencím pro uživatele ve věznicích, problematice rodičovství a dětíuživatelů drog a drogové turistice. První z nich podává podrobný přehled o drogové politice a službách určených uživatelům drog ve vězeňském systému v ČR v kontextu zdravotní péčeo vězněné osoby obecně. Cílem druhé speciální kapitoly je popsat výskyt, trendya charakteristiky těhotných uživatelek drog a uživatelů, kteří jsou již rodičinezletilých dětí, a dále popsat specifické služby, které jsou v ČR pro tyto uživatele a jejich děti určeny. Poslední speciální kapitola přináší (s ohledem na obtížnost tématu a nedostatek informací) spíše nesystematický přehled informací o spojení problematiky přeshraničního pohybu osob a užívánídrogv ČR, čili o tzv. drogovém turizmu.