Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích ČR v roce 2002

Zahraniční výzkumy upozorňují na souvislosti mezi výskytem nepříznivých demografických a socioekonomických podmínek (tzv. environmentálních rizikových faktorů), výskytem nepříznivých institucionálních podmínek a výskytem problémových nebo rizikových forem chování, např. páchání trestné činnosti nebo užívání návykových látek (ilegálních i legálních) a problémů spojených s jejich užíváním. Tuto hypotézu podporují i závěry analýzy situace a srovnání environmentálních podmínek a charakteru užívání návykových látek v jednotlivých krajích České republiky.

Byla identifikována a shromážděna vybraná dostupná demografická a socioekonomická data, dále data o trestné činnosti, o nabídce služeb pro uživatele drog, o jejich finančním zabezpečení a o rozsahu, charakteru a dopadech užívání návykových látek. Hodnoty sledovaných ukazatelů byly porovnány mezi kraji. Byla provedena korelační analýza vztahu mezi ukazateli, dále faktorová analýza pro zredukování jejich počtu a shluková analýza pro zhodnocení vzájemné podobnosti mezi jednotlivými kraji ČR. Bylo identifikováno pět skupin krajů, které se liší co do srovnávaných demografických, socioekonomických a institucionálních ukazatelů i ukazatelů vztahujících se k užívání návykových látek.

pozn.: tmavší odstín charakterizuje méně příznivou situaci z hlediska daného indikátoru

Souhrn závěrů:
- Výzkum potvrzuje souvislosti mezi výskytem rizikových environmentálních faktorů a výskytem užívání drog a jeho nepříznivých důsledků.
- Analýza vybraných demografických a socioekonomických ukazatelů a dat o rozsahu a dopadech užívání drog a jejich srovnání podle krajů tuto hypotézu potvrzuje.
- Užívání drog a kriminalita se soustřeďují do krajů s vyšší průměrnou mzdou, zejména do velkých měst a/nebo urbanizovaných oblastí, jež nabízejí větší anonymitu, resp. nižší míru sociální kontroly.
- V krajích významně korelují ukazatele zkušeností mládeže s užitím jakékoli drogy (včetně legálního alkoholu) s ukazateli prevalence problémových uživatelů drog a žádostí o léčbu.
- V krajích, kde jsou drogy více vyhledávané a dostupné, je vyšší koncentrace služeb pro uživatele drog, jež odpovídá zvýšené poptávce po těchto službách.
- Finanční prostředky na služby prevence a léčby uživatelů drog jsou vydávány diferencovaně a přiměřeně různým potřebám a podmínkám krajů ČR.
- Podle situace z hlediska výskytu demografických a socioekonomických rizikových faktorů a užívání návykových látek lze rozdělit 14 krajů České republiky do pěti skupin:
1. Příznivé sociodemografické prostředí a relativně příznivou situaci v užívání drog vykazují kraje Vysočina, Jihomoravský a Zlínský.
2. Relativně příznivý stav demografických a zdravotních ukazatelů a příznivou situaci v užívání drog vykazují kraje Středočeský, Jihočeský, Královehradecký, Pardubický a Moravskoslezský, obdobně i Plzeňský a Olomoucký kraj.
3. V Karlovarském a Libereckém kraji je velmi nepříznivé demografické prostředí, koncentrují se v nich problémové sociální jevy, ale situace v užívání drog je průměrná.
4. Ústecký kraj se vyznačuje velmi nepříznivou demografickou situací i velmi nepříznivou situací v užívání drog.
5. Hlavní město Prahu charakterizuje horší sociální prostředí, koncentrace kriminality a „drogových“ trestných činů a velmi nepříznivá situace v užívání drog.
- Identifikované rozdíly mezi jednotlivými kraji by měly být zohledňovány při plánování a realizaci opatření sociální a protidrogové politiky ze strany krajů i vlády.

Kniha Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích České republiky v roce 2002 autorů Lejčková, P., Mravčík, V., Radimecký, J., Úřad vlády ČR, 2004; ISBN 80-86734-14-5, 96 stran je ke stažení v sekci Publikace-Monografie na těchto stránkách. Kniha je rozebrána.