Populační průzkumy
Provádějí se standardními sociologickými metodami (interview, telefonní interview, standardizovaný dotazník) na tzv. reprezentativním vzorku populace. Hlavním úkolem je zjistit co možná nejpřesněji rozsah a způsob užívání různých drog v obecné populaci, charakteristiky a způsoby chování uživatelů a postoje, které různé společenské skupiny zaujímají k užívání drog.
Speciálním případem jsou tzv. školní studie, zkoumající rozsah a způsob užívání, postoje atd. v tzv. rizikových věkových kohortách – většinou 15-19 let.
Ideální by bylo do populačních průzkumů dospívajících a mladých dospělých zahrnout věkové kohorty až do 24-25 let, kdy podle všech známých údajů v populaci vrcholí prevalence současného užívání. Problémem pro kohorty nad 20 let ale je fakt, že s výjimkou vysokých škol nejsou zástupci této věkové kohorty nikde koncentrovaně k zastižení a proto by náklady na takový průzkum značně vzrostly.
Základními technikami jsou osobní pohovory, telefonní průzkumy a vyplňování strukturovaných dotazníků.
Otázky by měly standardně pokrývat minimálně:
-
pohlaví, věk, rodinný a za-městnanecký status, vzdělání
-
celoživotní prevalenci užívání OPL (podle jednotlivých typů drog)
-
prevalenci užití/užívání OPL (podle jednotlivých typů drog) v posledním roce
-
prevalenci užití/užívání OPL (podle jednotlivých typů drog) v posledním měsíci
-
frekvenci užívání OPL (podle jednotlivých typů drog) v posledním měsíci
-
věk prvního užití konopí
-
prevalenci užívání tabáku a alkoholu
-
názory a postoje k užívání OPL (podle jednotlivých typů drog)
Vzhledem k tomu, že odpovědi na tyto citlivé otázky jsou získávány přímými – pohovorovými nebo dotazníkovými – metodami, je u nich i při nejspolehlivějším zaručení anonymizace vysoké riziko zkreslení reálného stavu. Působí tu proti sobě dva faktory:
-
přirozená obava respondenta ze zneužití údajů, souvisejících s „protispolečenským“ chováním, snaha o disimulaci (a z toho vyplývající riziko podcenění reálného stavu)
-
snaha některých respondentů „zvýšit“ své hodnocení uváděním „non-koformního, světáckého“ chování (a z toho vyplývající riziko přece-nění reálného stavu, zejména v mladších věkových kohortách)
Obecně lze uvést, že míra spolehlivosti a přesnosti výsledků je významně ovlivněna jednak kvalitou metodiky – reprezentativitou vzorku, korektností odběru, (ne)odfiltrováním simulací a desimulací statistickými a sociologickými metodami apod., jednak kulturními podmínkami – především společenskou atmosférou ve smyslu míry společenské marginalizace menšinového chování.
Publikováno: 23.02.2003
Aktualizováno: 04.10.2005