Informace pro uživatele
Autoři:
Baer, L., Blair, M. A., Lenderking, W. R.
Autoři české verze:
Dragomirecka, E. et al.
Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice
dragomirecka -at- pcp.lf3.cuni.cz
Tel.: +420 266 003 142
Zaměření: kvalita života
Popis
Schwartzova škála hodnocení terapie je škála o 10 položkách, která je určena pro oblast psychiatrie a psychologie. Cílem tohoto nástroje je měřit efektivitu léčby napříč širokým spektrem léčebných zařízení a různých populací. Efektivně měří změny jak u ambulantních klientů, tak i u klientů hospitalizovaných. Tento nástroj je také vhodný pro použitík výzkumným účelům.
Oblasti zaměření:
-
Vezmu-li v úvahu svou současnou fyzickou kondici, jsem spokojen/a s tím, co mohu dělat.
-
Důvěřuji své schopnosti udržovat důležité osobní vztahy.
-
Do budoucnosti hledím s optimismem.
-
Často mě v životě něco zaujme nebo se pro něco nadchnu.
-
Dovedu si užít legraci.
-
Jsem celkově spokojen/a se svým duševním zdravím.
-
Dovedu si odpustit svá vlastní selhání.
-
Můj život probíhá podle mého očekávání.
-
Dovedu zvládat konflikty, které mám s jinými lidmi.
-
Mám klid v duši.
Populace: dospělí
Délka administrace: cca 5 min.
Vyhodnocení:
Respondenti odpovídají na otázky pomocí 7 bodové škály v rozsahu od 0 (nikdy) po 6 (neustále nebo téměř stále). Celkový skór se může pohybovat od 0 do 60. Čím je získaný skór vyšší, tím vyšší je kvalita života (a „well-being“) respondenta.
Výhody:
SOS-10 byla přeložena do českého jazyka a byly zkoumány psychometrické vlastnosti české verze. Do této studie bylo zapojeno celkem 207 pacientů hospitalizovaných v Psychiatrickém centru Praha. Všichni pacienti vyplnili SOS-10 na začátku a na konci léčby. Tato škála byla také administrována 170 osobám z obecné populace, které tvořily kontrolní skupinu. Analyzována byla reliabilita, validita české verze SOS-10 a také senzitivita k léčebným změnám.
-
Škála korelovala se skóry v dotaznících: Beckův inventář deprese (BDI), Beckův inventář úzkosti (BAI) a se škálou CGI (Clinical Global Impression Scale).
-
SOS-10 také významně korelovala s některými doménami české verze dotazníku SQUALA (Subjective Quality of Life Analysis).
-
Dále škála dobře rozlišovala mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou – hospitalizovaní pacienti udávali významně nižší skóry ve všech položkách.
-
Škála je také citlivá k léčebným změnám u všech diagnostických skupin.
-
Česká verze SOS-10 je validní podobně jako americká verze.
Omezení:
-
Mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou byly pozorovány rozdíly v demografických charakteristikách.
-
Respondentům z kontrolní skupiny byla administrována pouze škála SOS-10.
-
Celá baterie dotazníků nebyla administrována všem pacientům.
-
Z výsledků standardizace české verze škály vyplynulo, že schizofreničtí pacienti skórují významně výše při přijetí než pacienti jiných diagnostických skupin. Tento výsledek je v souladu se závěry jiných studií a značí vliv nemoci na schopnost rozhodovat se. Navzdory těmto výsledkům byla škála citlivá ke změnám v průběhu léčby.
Zdroj:
Blais MA, Lenderking WR, Baer L, et al. Development and initial validation of a brief mental health outcome measure. J Pers Assess 1999; 73(3): 359–373.
Doporučená literatura
Dragomirecka E,, Lenderking WR, Motlova L, Goppoldova E, Šelepova P. A brief mental health outcomes measure: Translation and validation of the Czech version of the Schwartz Outcomes Scale-10. Quality of Life Research (2006) 15: 307–312.
Young JL, Waehler CA, Laux JM, McDaniel PS, Hilsenroth MJ. Four studies extending the utility of the Schwarz Outcome Scale (SOS-10). J Pers Assess 2003; 80(2): 130–138.
Sartorius N, Kuyken W. Translation of health status instrument. In: Orley J, Kuyken W (eds.), Quality of Life Assessment: International Perspectives. Berlin: Springer-Verlag, 1994: 3–18.
Korr WS, Ford BC. Measuring quality of life in the mentally ill. Qual Life Res 2003; 12(Suppl 1): 17–23.
Atkinson M, Zibin S, Chuang H. Characterizing quality of life among patients with chronic mental illness: a critical examination of the self-report methodology. Am J Psychiatr 1997; 154: 99–105.
Odkazy