Rada EU rozhodla o kontrole stimulancia BZP

Rada Evropské unie rozhodla v r. 2008 o vymezení 1- benzylpiperazinu (BZP) jako nové psychoaktivní látky, která má podléhat kontrolním opatřením a trestněprávním ustanovením. Plné znění rozhodnutí Rady EU (v češtině) a tisková zpráva vydaná Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost.

Rozhodnutím č. 6573/08 , zveřejněném ve Veřejném rejstříku dokumentů Rady , rozhodla Rada Evropské unie o tom, že členské státy učiní nezbytná opatření, aby v souladu se svým vnitrostátním právem podrobily látku 1-benzylpiperazin (známý také jako 1-benzyl-1,4-diazacyklohexan, N-benzylpiperazin nebo méně přesně jako benzylpiperazin či BZP) kontrolním opatřením přiměřeným rizikovosti této látky a trestněprávním sankcím stanoveným vnitrostátními právními předpisy, které jsou v souladu s jejich závazky vyplývajícími z Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971.
BZP (1-benzylpiperazin) je syntetická psychoaktivní látka. V Evropské unii byla poprvé zaznamenána v roce 1999. BZP podobně jako amfetamin a metamfetamin stimuluje centrální nervovou soustavu, avšak s menší účinností. BZP patří do skupiny piperazinů , která zahrnuje i další látky, známé jako mCPP a TFMPP , s podobnými resp. silnějšími účinky. Citlivost jednotlivých uživatelů na BZP se může lišit.
Podrobné informace o BZP jsou k dispozici na stránkách erowid.org (v angličtině). Na těchto stránkách najdete i obrázky BZP a dalších látek ze skupiny piperazinů.
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) se sídlem v Lisabonu, které se na přípravě rozhodnutí Rady EU podílelo, vydalo 3. 3. 2008 tiskovou zprávu s názvem "Council decision: Appropriate controls´ for BZP", ve které mimo jiné uvádí:
Mezi známá rizika BZP patří: zvracení, bolesti hlavy, bolesti žaludku (nausea), úzkost, nespavost, změny nálady a stavy zmatenosti. Symptomy mohou přetrvávat až 24 hodin.
V některých členských státech EU je možno BZP legálně získat; na trhu s nedovolenými drogami může být BZP nabízen jako extáze. 8 členských zemí EU již zařadilo BZP do režimu kontroly stejnému či obdobnému jako v případě nelegálních drog (Belgie, Dánsko, Estonsko, Řecko, Itálie, Litva, Malta a Švédsko), 2 země mají regulaci v rámci zdravotnických předpisů (Španělsko, Nizozemí). 13 členských států EU a Norsko zaznamenalo zabavení BZP ve formě prášku, tobolek nebo tablet; záchyty byly v množství od jedné tobolky (tablety) až po 64 tis. tablet. V některých případech tablety a kapsle obsahovaly látku TFMPP, nebo kombinaci obou látek.
Tisková zpráva je k dispozici v angličtině, němčině, francouzštině a portugalštině. Přístup k ní je ze stránek EMCDDA , v anglické verzi přes titulek "New drug BZP to be placed under control across the EU" (PDF - stažení se zahájí kliknutím na rámeček se zkratkou vybraného jazyka). Tisková zpráva obsahuje i odkazy na další zdroje informací (na konci tiskové zprávy).
V České republice může být trestně stíháno i zacházení s látkami, které nejsou uvedeny mezi omamnými a psychotropními látkami zařazenými do příloh zákona o návykových látkách (z. č. 167/1998 Sb.).
Některé formy zacházení s psychoaktivními látkami (např. prodej či jiné způsoby rozšiřování) jsou v ČR trestně postižitelné podle platných právních norem. Ustanovení § 188a trestního zákona, postihující „šíření toxikomanie“, se totiž vztahuje nejen na omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách zákona o návykových látkách, ale na všechny látky „způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování“. Tomu, kdo „zneužívání“ takové látky „podněcuje nebo šíří“, může být vyměřen trest odnětí svobody až na 3 roky nebo (pokud spáchá tento trestný čin např. prostřednictvím tisku či internetu) trest odnětí svobody v trvání 1 až 5 let. Z právního hlediska je v takových případech rozhodující prokázání úmyslu šířit či podněcovat užívání dané látky pro její psychoaktivní účinky.
Dříve zveřejněné informace o piperazinech na stránkách drogy-info.cz se týkaly látky mCPP:

Publikováno: 04.03.2008
Aktualizováno: 24.05.2011


© 2003-2006, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti