Nejvyšší soud potvrdil rozsudek za prodej šalvěje divotvorné (r. 2009)

Plné znění rozhodnutí je zveřejněno na stránkách Nejvyššího soudu soudu pod číslem 3 TDO 392/2009 z 29. dubna 2009.

Nejvyšší soud o tomto případě rozhodoval na základě dovolání odsouzených. Ve svém odůvodnění k odmítnutí dovolání Nejvyšší soud mj. uvádí:

"Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění M. J. a M. J. dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Přestože dovolání podali samostatně, jejich argumentace je zcela totožná.
V jejím rámci obvinění především citují ustanovení § 188a tr. zák. a § 89 odst. 10 tr. zák. a dovozují, že šalvěj divotvorná včetně extraktů může spadat ve smyslu definice popsané v druhém ze zmíněných ustanovení pouze pod pojem „ostatní látky“, avšak pouze za předpokladu, že by byla způsobilá nepříznivě ovlivnit psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální cítění, a dále za předpokladu, že by se jednalo o návykovou látku. Obvinění současně zdůrazňují, že šalvěj divotvorná ani v ní obsažená látka salvinorin A nejsou zařazeny na seznam omamných a psychotropních látek podle mezinárodních úmluv, tudíž nesdílejí závěr znalce, který salvinorin A označuje ve svém posudku za drogu. Následně obvinění odkazují na publikaci „Šalvěj divotvorná“, podle níž mimo jiné osoby, které mají listy šalvěje divotvorné k dispozici v neomezeném množství, užívají látku mimo rituály jen velice zřídka, a ještě nebylo nikdy popsáno, že by šalvěj divotvornou užívaly pravidelně. Z toho důvodu není doposud známo, zda-li je při každodenním užívání třeba zvyšovat dávky, nebo vzniká-li vůbec návyk na salvinorin A. Podle vyjádření obviněných je navíc salvinorin A kromě několika evropských států volně přístupný.
Obvinění dále namítají, že uvedením encyklopedických znalostí, tedy obecně známých skutečností, na internetu nebo jinde nelze naplnit skutkovou podstatu spočívající ve svádění jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu a zneužívání takové látky šířit. Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění M. J. a M. J. dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Přestože dovolání podali samostatně, jejich argumentace je zcela totožná.
V jejím rámci obvinění především citují ustanovení § 188a tr. zák. a § 89 odst. 10 tr. zák. a dovozují, že šalvěj divotvorná včetně extraktů může spadat ve smyslu definice popsané v druhém ze zmíněných ustanovení pouze pod pojem „ostatní látky“, avšak pouze za předpokladu, že by byla způsobilá nepříznivě ovlivnit psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální cítění, a dále za předpokladu, že by se jednalo o návykovou látku. Obvinění současně zdůrazňují, že šalvěj divotvorná ani v ní obsažená látka salvinorin A nejsou zařazeny na seznam omamných a psychotropních látek podle mezinárodních úmluv, tudíž nesdílejí závěr znalce, který salvinorin A označuje ve svém posudku za drogu. Následně obvinění odkazují na publikaci „Šalvěj divotvorná“, podle níž mimo jiné osoby, které mají listy šalvěje divotvorné k dispozici v neomezeném množství, užívají látku mimo rituály jen velice zřídka, a ještě nebylo nikdy popsáno, že by šalvěj divotvornou užívaly pravidelně. Z toho důvodu není doposud známo, zda-li je při každodenním užívání třeba zvyšovat dávky, nebo vzniká-li vůbec návyk na salvinorin A. Podle vyjádření obviněných je navíc salvinorin A kromě několika evropských států volně přístupný.
Obvinění dále namítají, že uvedením encyklopedických znalostí, tedy obecně známých skutečností, na internetu nebo jinde nelze naplnit skutkovou podstatu spočívající ve svádění jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu a zneužívání takové látky šířit."

Po podrobné právní argumentaci Nejvyšší soud dále mj. uvedl:

"Nejvyšší soud zdůrazňuje, že sdílí argumentaci rozhodnutí soudů obou stupňů při posuzování právní kvalifikace zjištěného jednání obviněných, neboť je považuje za správnou a zákonu odpovídající. Oba obvinění nabízeli k prodeji a prodávali v dnes již zcela běžném internetovém obchodě rostlinu šalvěj divotvornou (její listy a obohacený drcený koncentrát), jejíž účinky na lidskou psychiku znali. Právě na vlastnostech této rostliny, popsaných na stránkách internetového obchodu, byly založeny podnikatelské aktivity dovolatelů. Tyto specifické vlastnosti pak byly současně důvodem, proč byla rostlina pro některé zákazníky atraktivní. Obvinění nabízeli k prodeji několikanásobně obohacený koncentrát, nikoli prodej rostliny pro vědecké a sběratelské účely, což podtrhuje i skutečnost, že jimi byla distribuována nejméně na dvou místech do pouliční obchodní sítě, tzv. trafik. Vědecké zkoumání látek je obvykle předmětem zájmu specializovaných odborných pracovišť, znalých problematiky věci, kterým není třeba představovat a nabízet tyto látky formou, jak to činili obvinění. Z jejich strany tedy rozhodně nešlo o pouhou prezentaci encyklopedických informací o látce, ale o kvalifikovanou nabídku, lákající na nákup. Především pro její velmi specifické a nikoli běžné spotřebitelské využití jí pak nelze srovnávat s drogistickým zbožím, jak to činili dovolatelé."