![European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/emcdda.gif)
![Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/rvkpp.gif)
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
drogy-info.cz / Info / Press centrum / Národní protidrogová politika ČR v r. 2010 a její kontext
Národní protidrogová politika ČR v r. 2010 a její kontext
Od 1. ledna 2010 je v ČR účinný nový trestní zákoník, který přinesl i podstatné změny v právní úpravě primárních drogových trestných činů. Nová právní úprava částečně diferencuje drogy podle zdravotních a společenských rizik, když rozlišuje konopné a ostatní drogy, pokud se týče pěstování konopí pro vlastní potřebu a jeho držení pro vlastní potřebu. Kromě zmíněné diferenciace drog trestní zákoník zavedl též novou skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku. Vláda dále ve dvou nařízeních stanovila množství větší než malá drog a rostlin nebo hub, které omamné a psychotropní látky obsahují. Jako reakce na masivní rozšíření nabídky nových syntetických drog od konce r. 2010 byl na jaře 2011 novelizován zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách – jeho přílohy byly rozšířeny o 33 nových látek.
V r. 2010 byla ukončena evaluace dvou předchozích strategických dokumentů protidrogové politiky– Národní strategie protidrogové politikyna období 2005–2009 a Akčního plánu na období 2007–2009.
V květnu 2010 byla vládou schválena nová Národní strategie protidrogové politikyna období 2010–2018. Na strategii navazují 3 tříleté akční plány. První z nich na období 2010–2012, který vládaschválila v lednu 2011, definuje na období své účinnosti čtyři priority: (1) snížení vysoké míry užívánízejména konopía dalších legálních a nelegálních drog, (2) aplikacespecifických opatření směrem k redukci problémového užíváníopiátů a pervitinu, (3) posílení protidrogové politikyv oblasti legálních drog (alkoholu a tabáku) a (4) rozvíjení a zefektivnění celkových legislativních, finančních a koordinačních mechanizmů protidrogové politiky.
V květnu 2011 RVKPP schválila Národní akční plán drogového informačního systému na období 2011–2012. Jde o nástroj sloužící k plánování a koordinaci systému sběru, analýzy a rozšiřování informací o situaci ve věcech drog v ČR.
V r. 2010 a v prvním pololetí 2011 probíhaly diskuze a iniciativy na téma léčebného využití konopí, kterých se účastní jak občanská a odborná veřejnost, tak politici a zástupci státní správy.
V r. 2010 dosáhly výdaje z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku celkové částky 627,4 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu bylo vydáno 371,6 mil. Kč, kraje a obce přispěly částkou 193,7 a 62,1 mil. Kč. Oproti r. 2009 došlo k nominálnímu nárůstu souhrnných výdajů na všech třech úrovních o 3,3 %, je však třeba vzít v úvahu nárůst počtu rozpočtových zdrojů, ve kterých se daří výdaje na protidrogovou politiku identifikovat. K výraznému poklesu došlo na centrální úrovni u výdajů RVKPP. Na krajské úrovni došlo souhrnně k výraznému meziročnímu nárůstu výdajů – ten se týkal zejména Karlovarského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Více než třetina výdajů z krajů je však určena na financování záchytných stanic a ošetřování intoxikovaných osob. V souhrnu došlo k mírnému nárůstu výdajů obcí. Z celkové částky 627,4 mil. Kč bylo 166,2 mil. Kč (26,5 %) určeno na službyharm reduction, 108,9 mil. Kč (17,4 %) na léčbu, 62,3 mil. Kč (9,9 %) na primární prevenci a 31,3 mil. Kč (5,0 %) na následnou péči. Záchytné stanice financované téměř výhradně z krajských rozpočtů stály 87,2 mil. Kč (13,9 %)a 149,4 mil. Kč (23,8 %) bylo určeno na prosazování práva. Výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu spojenou s užíváním nealkoholových drog činily v r. 2009 (rok s posledními dostupnými údaji) 448 mil. Kč.
Právní a legislativní rámec protidrogové politiky
Trestní zákoník
Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který přinesl i podstatné změny v právní úpravě primárních drogových trestných činů. Nová právní úprava částečně diferencuje drogy podle zdravotních a společenských rizik, když rozlišuje konopné a ostatní drogy u pěstování konopípro vlastní potřebu a jeho držení pro vlastní potřebu. U ostatních způsobů nedovoleného nakládání s drogami již nový trestní zákoník (nTZ) mezi jednotlivými druhy drog nerozlišuje. Kromě zmíněné diferenciace drog trestní zákoník zavedl též novou privilegovanou (mírněji trestnou) skutkovou podstatu trestného činunedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285 citovaného zákona). Bližší podrobnosti o právní úpravě jednotlivých skutkových podstat primárních drogových trestných činů jsou uvedeny ve VZ 2009 a také ve speciálním čísle Zaostřeno na drogy (Zeman, Gajdošíková, 2010).
Změny v souvislosti s přestupkovým řízením
V souvislosti s vyřizováním přestupkůna úseku ochrany před alkoholizmem a jinými toxikomaniemi (např. držení drogyv malém množství či pěstování nejvýše 5 rostlin konopí) došlo ke změně při projednávání přestupků v tzv. blokovém řízení. Tento typ zjednodušeného řízení o přestupku umožňuje zákonč. 200/1990 Sb., o přestupcích, v případě, kdy je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Změna zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, provedená zákonem č. 150/2011 Sb., jednoznačně stanoví, že v případě přestupků, které se týkají omamných nebo psychotropních látek, policie takovou látku zničí nebo předá pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní, znalecké a vědecko-výzkumné činnosti. Před účinností novelypolicie poukazovala na nemožnost zajistit drogu v blokovém řízení.
Změny zákona o návykových látkách
V r. 2010 došlo k masivnímu nárůstu nabídky nových syntetických drog. Jedná se o nové látky, které nejsou obsaženy v seznamech mezinárodních úmluv týkajících se nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami(tj. v Jednotné úmluvě o omamných látkách z r. 1961 a Úmluvě o psychotropních látkách z r. 1971) a ani ve vnitrostátní normě, kterou je zákonč. 167/1998Sb., o návykových látkách. Tento stav znemožňoval či výrazně ztěžoval trestní stíhání osob, které s těmito látkami nelegálně nakládají, neboť pro potřeby trestního stíhání primárních drogových trestných činů(vyjma trestného činušíření toxikomanie) jsou omamné a psychotropní látky stanoveny právě zákonem č. 167/1988 Sb. Proto zákonodárce přistoupil k novelizaci tohoto zákona, kterou provedl zákonem z 6. dubna 2011 č. 106/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Dosavadní přílohy zákona o návykových látkách, které obsahují omamné a psychotropní látky, tak byly rozšířeny o dalších 33 látek, přičemž se nejedná jen o nové syntetické drogy, ale i látky ve farmacii a lékařství používané (např. ketamin, tapentadol); na seznam byl zařazen i Salvinorin A (alkaloid šalvěje divotvorné).
Změny zákona k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami
1. července 2010 vešla v účinnost novela zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 305/2009 Sb. Cílem novelizace zákona bylo zpřesnit opatření týkající se ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, zejména v souvislosti s pasivním kouřením včetně vyšší ochrany dětí a mládeže před negativními vlivy kouření.
Novelizace přinesla řadu potřebných změn a zpřesnění, mj. kvalitnější definice veřejných míst, kde je zakázáno kouřit, přesnější rozdělení kompetencí kontrolních orgánů, ale také např. zásadní zpřísněnísankcí za prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a alkoholických nápojů osobám mladším18 let. Pokud se jedná o zákaz kouření v restauračních a obdobných zařízeních, právní úprava zůstává prozatím v tomto ohledu mírná a z hlediska prevence a ochrany před pasivním kouřením méně účinná. Ani výše uvedená novela totiž nezakotvila absolutní zákaz kouření v restauračních zařízeních, jak je tomu dnes v některých členských státech EU a i jinde ve světě.
Změny týkající se profese adiktologa
V průběhu r. 2010 pokračovaly legislativní práce související s řádným zakotvením profese adiktologa v právních předpisech. Novelizací provedenou vyhláškou MZč. 129/2010 Sb.došlo kromě jiného k doplnění profese adiktologa do vyhlášky MZ č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, a to v rámci § 20a. Dále byly ve vyhlášce MZč. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, stanoveny také zvláštní požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických adiktologických pracovišť. Ke speciálnímu vybavení patří podle vyhlášky alkotest, tester na přítomnost drog a samostatné bezpečnostní signalizační zařízení, pokud je poskytována substituční péče. V adiktologických stacionářích se zřizuje místnost pro terapii.
Profese adiktologa byla zařazena do nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a to jako položka 2.19.31 s platovým zařazením v 9. až 11. platové třídě. Současné platové zařazení se týká adiktologů, kteří dosáhli bakalářského vzdělání. Do budoucna se předpokládá novelizace vyhlášky včetně rozšíření platových tříd v souvislosti s absolvováním magisterského studia v oboru adiktologie. V návaznosti došlo v r. 2011 ve vyhlášce MZ č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, k vymezení konkrétních činností, které může adiktolog vykonávat ať už bez odborného dohledu a indikace lékaře, nebo na základě indikace lékaře či pod jeho odborným dohledem.
Navrhované změny v souvislosti s ochrannou léčboua zabezpečovací detencí
V létě 2011 projednával Parlament České republiky novelu zákonač. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a zákona č. 141/1961Sb., o trestním řízenísoudním (trestní řád), která v případě schválení ve stávající podobě významně zmírní podmínky uložení zabezpečovací detence z obligatorních i fakultativních důvodů ve vztahu k uživatelům drog. Novela nově navrhuje možnost uložení zabezpečovací detence v uvedených případech pachatelům zločinů (tedy trestných činůs horní hranicí trestní sazby nejméně 5 let), zatímco dosavadní úprava umožňuje uložení zabezpečovací detence pachatelům či recidivujícím pachatelům zvlášť závažných zločinů (tedy trestných činů s horní hranicí trestní sazby převyšující 10 let). Navrhovaná právní úprava by znamenala zcela zásadní rozšíření možnosti uložení zabezpečovací detence problémovým uživatelům drog. Tato možnost se otevírá v kombinaci se skutečností, že recidiva, byť drobného prodeje drogy či výroby drogy pro vlastní potřebu, je od účinnosti nTZ hodnocena jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v rozmezí 2 až 10 let (§ 283, odst. 2, písm. b) nTZ).
Kromě zmírnění podmínek pro uložení zabezpečovací detence novelanavrhuje též zásadní rozvolnění podmínek pro změnu ochranného léčení na zabezpečovací detenci úpravou § 99, odst. 5 nTZ. Nově by soudmohl změnit ústavní ochranné léčení na zabezpečovací detenci, jestliže uložené a vykonávané ochranné léčení neplní svůj účel nebo nezajišťuje dostatečnou ochranu společnosti, zejména v případě, že pachatel utekl ze zdravotnického řízení, užil násilí vůči zaměstnancům zdravotnického zařízenínebo jiným osobám ve výkonu ochranného léčení nebo opakovaně odmítl vyšetřovací nebo léčebné výkony či jinak projevil negativní postoj k ochrannému léčení. V krajním případě by důvodem pro změnu ochranného léčení na zabezpečovací detenci mohlo být i to, že pachatel „jinak projevil negativní postoj k ochrannému léčení“. U uživatelů drog mohou být ovšem výše vyjmenované podmínky běžným projevem nedostatku motivace k léčběv rámci ochranného léčení, která se zpravidla řeší v rámci motivační práce s klientem. Takto vágní definice podmínek pro změnu ochranného léčení na detenci znamená potenciální nebezpečí nadměrného využívání institutu zabezpečovací detence.
Aplikace práva
Změny aplikační praxe právních norem týkajících se nelegálních drog bezprostředně souvisí s nabytím účinnosti zákonač. 40/2009 Sb., trestní zákoník. V r. 2010 soudy při rozhodování o primární drogové kriminalitěaplikovaly jak tzv. nový trestní zákoník, tak dosavadní právní úpravu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2009, neboť trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. U trestných činůspáchaných před 1. lednem 2011 tak musel soudposuzovat, který z obou trestních kodexů je pro pachatele příznivější. Posuzováním této otázky se zabývala také rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Další oblast problémů se týkala posuzování rozsahu jednání pachatelů primární drogové kriminality (větší rozsah, značný rozsah a velký rozsah) ve světle nové právní úpravy. Lze konstatovat, že dosavadní judikatura k této problematice bude do značné míry využitelná i při aplikaci nového trestního zákoníku. Ze všech rozhodnutí lze zvláště upozornit na usneseníNejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 Tdo 827/2010 ze dne 15. září 2010, kde soud kromě jiného konstatoval, že při posuzování rozsahu jednání pachatele vůči dítětiby měl postačovat menší rozsah jednání pachatele, než by tomu bylo při stejném rozsahu vůči dospělému konzumentovi. Zde by se tedy nová soudní praxe měla výrazněji odlišovat od předchozích rozhodnutí. Další rozhodnutí týkající se posuzování nejasných otázek v souvislosti s aplikací nTZ (např. v souvislosti s přechovávánímvíce látek v malém množství pro vlastní potřebu, s pěstováním konopík léčebným účelům apod.) dosud nepadla.
Co se týká aplikační praxe v oblasti přestupků přechovávání drog a pěstování rostlin nebo hub obsahujících OPL v malém množství pro osobní potřebu podle § 30, odst. 1, písm. j) a k) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, lze usuzovat, že vzhledem k počtu uživatelů drog, resp. počtu osob v ČR přechovávajících drogy v malém množství pro vlastní potřebu, a relativně nízkému počtu projednávaných přestupků je vymahatelnost práva v oblasti přestupků v oblasti drog nízká. Hlavním důvodem je pravděpodobně skrytost tohoto nedovoleného jednání, ale vliv může mít také složitost a nákladnost přestupkového řízení. Výskyt drogových trestných činů a přestupků uvádí kapitola Drogová kriminalita (str. 104).
V oblasti přestupkového řízenív souvislosti s dopravou lze zmínit dosud přetrvávající nejednotnou a často chybnou praxi související s testovánímřidičů na přítomnost jiných návykových láteknež alkoholuv organizmu. U řidičů, u nichž došlo při orientačním testu k pozitivní reakci na konopné drogy, bývá v rámci dalšího upřesnění výsledku nesprávně prováděn pouze test moči namísto krevního testu se stanovením aktivních metabolitů THC, které vypovídají o možném ovlivnění volních a rozpoznávacích schopností řidiče a nikoliv o užití drogy v minulosti, jak je tomu u testů z moči. Výsledky testů moči samy o sobě tedy nevypovídají o tom, zda řidič skutečně byl v době řízení pod vlivem návykové látky či zda byl dokonce ve stavu vylučujícím způsobilost řídit motorové vozidlo. Tyto skutečnosti by měl posoudit znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se zaměřením na návykové nemoci, což se v praxi děje spíše v souvislosti s obranou přestupkově stíhaného. V budoucnu by bylo namístě stanovit jednoznačný postup v souladu se stavem vědeckého poznáním v této oblasti.
Národní strategie protidrogové politiky a akční plán
V r. 2010 vládaprojednávala významné strategické dokumenty protidrogové politiky. V červnu 2010 vláda projednala a schválila Zprávu z evaluaceNárodní strategie protidrogové politikyza období 2005–2009 a Zprávu o vyhodnocení implementace Akčního plánu na období 2007–2009. V květnu 2010 vláda ČRpřijala novou Národní strategii protidrogové politikyna období 2010–2018. Akční plán realizace Národní strategieprotidrogové politiky na období 2010–2012 schválila vláda v lednu 2011.
Národní strategieprotidrogové politikyna období 2010–2018
Národní strategie protidrogové politikyna období 2010–2018 se od předchozí strategiena období 2005–2009 výrazně neliší. Základní struktura, principy, východiska a pilíře protidrogové politikyzůstaly zachovány. Došlo k posunu ve vnímání strategie jako spíše dlouhodobého dokumentu, jehož úkolem je politicky definovat rámec realizace protidrogové politiky, základní východiska, principy a přístupy, na kterých protidrogová politika ČR staví.
Nová národní strategiebyla proto navržena s účinností na 9 let a definuje 4 obecné cíle. Těm odpovídají 4 pilíře protidrogové politiky– prevence, léčbaa sociální rehabilitace, snižování rizik, snižování dostupnosti drog, které doplňují 3 podpůrné oblasti – koordinace a financování, monitoring, výzkum, evaluacea mezinárodní spolupráce – více viz VZ 2009.
Konkrétní postupy a aktivityv protidrogové politice na kratší časové období jsou definovány v akčních plánech realizace Národní strategie protidrogové politiky(Akční plán). V období platnosti strategiebudou sestaveny 3 akční plány, každý na období 3 let.
Akční plán realizace Národní strategieprotidrogové politikyna období 2010–2012
Akční plán 2010–2012byl vládou schválen v lednu 2011 až při jeho druhém projednávání.
Akční plán definuje na období své platnosti čtyři priority, které by měly být realizovány za podmínky zachování dobré praxe z minulých let:
-
Realizace intervencí zaměřených na snížení vysoké míry užívánízejména konopných a dalších legálních a nelegálních drog. Důvodem pro určení této priority je v ČR dlouhodobě vykazovaná nejvyšší prevalenceužívání konopných drog(ale také některých dalších legálních i nelegálních drog) mezi evropskými zeměmi, zejména u dětía mládeže. Na rozdíl od jiných západoevropských zemí nebyla v ČR dosud realizována žádná cílená opatření směřující k redukci (intenzivního) užívání konopných látek.
-
Zaměřit se na vysokou míru problémového užíváníopiátů a pervitinuformulací a aplikací programů specifických pro tuto cílovou skupinu. V ČR je problémové užívánídrogspojeno především s pervitinem a dále pak s opiáty/opioidy. Chybí však specifické intervence v oblasti snižování poptávky a potlačování nabídky orientované na uživatele pervitinu a v oblasti opiátové substituceje nutné posílení kontroly, registrace (a její vymahatelnosti) a zavedení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
-
Posílení protidrogové politikyv oblasti legálních drog (alkoholua tabáku), zejména v oblasti koncepčních a koordinačních mechanizmů a léčebných opatření. K této prioritě byla v akčním plánu nově vytvořena samostatná oblast Alkohol a tabák. Hodnocení národní strategie2005–2009 konstatovalo neúspěch předchozí strategie v záměru integrovat legální drogy do systému protidrogové politiky. To se projevuje nepřehledností koordinačních mechanizmů v oblasti legálních drog, nižší dostupností dat o rozsahu a důsledcích užíváníalkoholu a tabáku a o realizovaných opatřeních nebo nedostatečně zakotvenou sítí a spektrem služeburčených uživatelům legálních drog. Akční plán v této samostatné oblasti tedy s větším důrazem hledá možnosti vzájemného propojení/začlenění politiky legálních drog zejména z hlediska koordinace a dostupnosti informací.
-
Rozvíjení a zefektivnění celkových legislativních, finančních a koordinačních mechanizmů protidrogové politiky. Tato priorita odráží výsledky hodnocení předchozí strategie, ze kterého vyplývá nutnost věnovat zvýšenou pozornost financováníprotidrogové politikya efektivnímu využívání dostupných finančních zdrojů, koordinaci vícezdrojového financování a hledání možností postupného přechodu z dotačního systému na systém úhrady služeb(včetně úhrady ze zdravotního pojištění).
Implementace Akčního plánu 2010–2012
V zájmu zefektivnění hodnocení implementace akčního plánu obsahuje každá intervenční oblast milníky a termíny splnění aktivit, hodnotící ukazatele a odpovědnou a spolupracující instituci. Ke každé aktivitě jsou také definovány tzv. předpoklady. Jde o podmínky, které je nutné splnit, aby mohla být daná aktivitarealizována. Zejména se jedná o vyčíslení finančních prostředků na realizaci aktivity, ale i o další předpoklady, jako např. přijetí odpovídající legislativy.
Průběh implementace Akčního plánu 2010–2012 by měl být hodnocen každoročně. Vzhledem k tomu, že Akční plán 2010–2012byl vládou přijat v lednu 2011, plánované hodnocení za r. 2010 neproběhlo. V říjnu 2011 se RVKPP předkládá zpráva o implementaci akčního plánu za období r. 2010 a 1. pololetí r. 2011.
Evaluace národní strategie a akčního plánu
V r. 2010 byla ukončena evaluace dvou strategických dokumentů protidrogové politiky– Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 a Akčního plánu 2007–2009. Stručné závěry obou evaluačních zpráv byly publikovány ve VZ 2009 a časopisecky (Kiššová, Mravčík, 2011).
Další opatření protidrogové politiky
V r. 2010 byla zahájena aktualizace Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století, který je v gesci ministerstva zdravotnictví (Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví). Cíl č. 12 je zaměřen na snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem. Do konce r. 2010 probíhalo zhodnocení dosažení stanovených cílů. Aktualizace zatím nebyla ukončena a výsledky hodnocení dosud nebyly zveřejněny.
V květnu 2011 RVKPP schválila Národní akční plán drogového informačního systému (NAPDIS) na období 2011–2012. Jde o nástroj sloužící k plánování a hodnocení drogového informačního systému a koordinaci činnosti institucí v oblasti monitoringu drogové situace. NAPDIS stanoví cíle drogového informačního systému na dané období, definuje hlavní zdroje dat, ukládá úkoly a termíny jejich plnění.
Pozn. redakce: Tento článek je zkrácenou verzí první kapitoly
Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2010
.
Publikováno: 22.11.2011