![European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/emcdda.gif)
![Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/rvkpp.gif)
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
drogy-info.cz / Info / Monitor / Zahraniční média / Studie doporučuje otestovat v Baltimore (USA) léčbu za použití heroinu
Špičkový americký drogový expert doporučil spustit v USA pilotní projekt léčby s využitím heroinu pro chronické těžké závislé
V USA byla na počátku února 2009 zveřejněna studie shrnující výsledky lékařsky kontrolovaného podávání heroinu těžce závislým, kteří selhali v jiných typech léčby. Jeden z nejuznávanějších světových expertů na drogovou politiku profesor Peter Reuters, ji vypracoval pro nadaci Abel Foundation za využití dat ze všech zemí, které takové programy zavedly. Jeho studie dochází k závěru, že americké město Baltimore, které je heroinem nejvíce zasaženou oblastí v americkém i světovém kontextu, by mělo spustit pilotní heroinový program.
Zveřejněno: 9. února 2009
Původní příspěvek: [twz]
Původní příspěvek: [twz]
Programy předepisování heroinu těžce závislým, kteří selhali v jiných formách léčby, začaly v roce 1924 ve Velké Británii – ta je provozuje v omezené míře dodnes. V roce 1994 je pilotně zavedlo Švýcarsko a o tři roky později je standardizovalo. Loni byly v této zemi schváleny všelidovým referendem. Po Švýcarsku a s využitím jeho zkušeností zavedly programy s využitím podávání heroinu další země: Nizozemí (pilot 1998, standardní zavedení 2002), Německo (2002/2006), Španělsko (2003/2007), Kanada (2008) a Dánsko (2009).
Nadace Abel Foundation proto zadala profesoru Peteru Reuterovi z Marylandské univerzity studii, která by seznámila veřejnost se zkušenostmi s heroinem asistovanou léčbou a zvážila potenciál zavedení této kontroverzní terapie v městě Baltimore. Reuterova studie dochází k závěru, že:
„(…) je tu prostor jen pro experiment. Mezi Baltimore a ostatními městy, kde zavedli terapii s použitím heroinu, je příliš mnoho rozdílů, než aby bylo možno předpovědět její efekt v tomto městě. (…) Populace potenciálních pacientů v Baltimoru je natolik zubožená, že i když povede terapie k výraznému zlepšení pro celou skupinu, řada pacientů zůstane nezaměstnaná, na okraji společnosti a ve špatném zdravotním stavu. Budeme mít několik famózních zlepšení u jednotlivců – ale nijak mnoho.
Na druhé straně, potenciální pozitivní dopad takového programu by byl nezanedbatelný. V populaci stárnoucích závislých na heroinu je řada takových, kteří jsou intenzivně zapojeni do kriminality a opakovaně se dostávají do soukolí trestněprávního systému. Pokud by heroinový program dokázal z ulic dostat jen deset procent baltimorských závislých na této droze, mělo by to za důsledek významné snížení zločinnosti a řady dalších negativních jevů, jež město velmi zatěžují. To samo o sobě stojí za to začít se na dané téma vážně bavit.“
Městskému deníku Baltimore Sun profesor Reuter v rozhovoru řekl, že není „žádným nadšeným zastáncem“ léčby s využitím heroinu. „Myslím ale, že by to někdo v USA měl vyzkoušet.“
Ve městě od zveřejnění Reuterovy studie probíhají diskuse o této možnosti. Profesorka drogové epidemiologie Susan Sherman z Johns Hopkins University navrhuje kontrolovaný klinický pokus, městští úředníci jsou spíše skeptičtí. Diskuse ale teprve začíná a samo její odstartování ve Spojených státech je známkou měnící se americké drogové politiky.
Publikováno: 27.02.2009
Aktualizováno: 17.12.2010