This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
![]()
Navigace
Co jsme
Kdo jsme
Klíčové indikátory
Pracovní skupiny
Studie
Evaluace
Mezinárodní aktivity
Varování - nové drogy
Učebnice: drogy a závislosti
Justice
Sociální služby
Substituční léčba
Léčba
Prevence
Protidrogová politika
On-line poradny
Strategie, akční plány
Výroční zprávy
Monografie
Metodika
Výzkumné zprávy
Zaostřeno na drogy
e-Publikace
Publikace EMCDDA
Knihovna
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. drogy-info.cz / Info / Monitor / Zahraniční média / Chytré drogy: 38 % Britů užilo někdy v životě preparáty pro zvýšení psychické výkonnosti Chytré drogy: 38 % Britů užilo někdy v životě preparáty pro zvýšení psychické výkonnosti
Většina z nás by ráda využila veškerý svůj potenciál. Pijeme hrnky kávy, abychom zůstali bdělí, a rekreačně běháme s cílem získat dobrý pocit, že máme vše pod kontrolou. Tak co je špatného na polykání pilulek, které dělají přesně totéž? Takže: kdo bere co? Hlavní publicistická relace britské televize BBC spolu s vědeckopopulárním časopisem New Scientist na toto téma provedla internetový průzkum.
Původně zveřejněno: 11. listopadu 2011 Zdroj: New Scientist; Autorka: Susan Watts, vědecká editorka televizního programu Newsnight, BBC Článek v originále: The dope on mental enhancement
Takže: kdo bere co? Hlavní publicistická relace britské televize BBC
Newsnight
spolu s vědeckopopulárním časopisem New Scientist na toto téma provedla internetový průzkum. A také jsem se rozhodla si chytrou drogu
vyzkoušet na vlastní kůži
.
Webový dotazník vyplnilo 761 lidí, a 38 % z nich uvedlo, že alespoň jednou v životě užili kognitivní enhancer. Z nich si skoro 40 procent koupilo pilulky online, a 92 % z těch, kdo preparát již užili, plánuje užít chytrou drogu znovu.
I když nejde o reprezentativní výzkum britské populace, jsou jeho výsledky zajímavým rychlým zběžným obrázkem světa, z něhož máme jen sotva jaká data. Léky, jejichž užívání respondenti udávají, zahrnují modafinil, jenž se obvykle předepisuje na poruchy spánku, a Ritalin a Aderall, které se užívají na ADHD (především u dětí se projevující porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou). Pozoruhodné je široké spektrum vnímaných účinků těchto drog. Jeden respondent napsal: „Pomáhá mi to zvýšit koncentraci. Mohu studovat šest hodin téma, která by mě jinak po dvou hodinách k smrti unudilo.“ A jiný: „S ničím mi to nepomohlo, jen jsem cítil úzkost a napětí, a neuklidnil jsem se ani 15 hodin po užití.“
Na otázku o potenciálních důsledcích pro společnost se lidé příliš nezmiňují o bezpečnostních aspektech, ale varují například před tím, že by tyto preparáty mohly vytvořit diskriminační vzdělávací systém, v němž si někteří mohou dovolit některé drogy a jiní nikoliv. Vyjadřovali také obecnější obavy, jako např.: „Pokud se společnost dostala do stavu, kdy musíme užívat kognitivní enhancery, abychom byli výkonní tak, jak se od nás očekává, pak je to společnost, která řadí výkonnost nad štěstí a zdraví.“
Studentka Oxfordské univerzity Laurie Pincroft mluvila v pořadu BBC Newsnight o svých zkušenostech s modafinilem. „Vzala jsem si ho několikrát, a to hlavně kvůli tomu, jak zvyšuje bdělost a pomáhá zůstat vzhůru po velmi dlouhou dobu. Neberu to příliš často, ale když chci kvůli práci na eseji zůstat vzhůru 20 nebo 30 hodin, je to moc užitečné,“ řekla nám.
Chtěla jsem se dozvědět více, a tak jsem kontaktovala Barbaru Sahakian, neurovědkyni na Cambridgské univerzitě. Spolu se svým týmem pracuje s lidmi, kteří trpí nemocemi typu Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby. Jednou z oblastí jejího výzkumu je testování, zda takto nemocným mohou pomoci kognitivní enhancery typu modafinilu.
Profesorka
Sahakian
si myslí, že tyto látky by mohly hrát ve společnosti širší roli. Její nejnovější výzkum prokázal, že chirurgové, trpící akutním nedostatkem spánku, byli pod vlivem modafinilu výkonnější. „Myslím, že ty drogy podceňujeme,“ řekla mi. „Kdybychom měli k dispozici kognitivní enhancery, jež by byly bezpečné, posunuli bychom se nejspíše jako společnost vpřed.“
Než jsem se mohla pustit do experimentování na sobě sama, musela jsem nechat profesorčina kolegu James Rowea ověřit, že to pro mne nebude riskantní. Během pokusu navíc byl neustále poblíž vyškolený zdravotnický personál.
V každém z následujících dvou dní jsem si vzala tabletku, aniž bych věděla, ve které byl modafinil a ve které placebo. Pak jsem dělala asi hodinu dlouhé testy paměti, test strategických schopností, test plánování a test impulzivity.
Druhého dne jsem si připadala soustředěnější a zdálo se mi, že mi jdou testy lépe od ruky. Jak jsem se dozvěděla, ten den jsem užila modafinil. Rowe shrnul můj výkon: Dnes jsme viděli velmi působivá zlepšení… paměti, a také například vaši schopnosti plánování a impulzivity.“
V lidské přirozenosti je posouvat vlastní limity – ale co rizika? Než bude nějaká látka schválena jako kognitivní enhancer pro zdravé lidi, regulátoři budou vyžadovat dlouhodobé studie bezpečnosti, aby podle jejich výsledků mohli zvážit rizika a přínosy. Farmaceutické společnosti s podobnými studiemi nijak nespěchají, ale profesorka Sahakian po nich volá – podle ní by se měli provést co nejdříve, než někdo dojde k újmě.
Některé chytré drogy – například Ritalin – jsou kontrolované léky. To modafinil (ve Velké Británii) není, a tudíž je legální jej nakupovat online, i když je ilegální jej dodávat bez lékařského předpisu. Podle britské vlády resp. podle vyjádření vládního Úřadu pro léky a zdravotnické výrobky pro pořad BBC Newsnight představuje zastavení ilegálního prodeje a dodávek léků přes internet národní prioritu.
„Chytré drogy“ ale nepovažují za prospěšné jen studenti. O užívání kognitivních enhancerů hovoří otevřeně například
Anders Sandberg
z Ústavu budoucnosti lidstva (Future of Humanity Institute) Oxfordské univerzity. Je těsně před odstartováním studie v Německu, která má srovnat účinky celé škály kognitivních enhancerů včetně dvou hormonů – ghrelinu, který podporuje hlad, a oxytocinu, který má spojitost s empatií; chce otestovat jejich vliv na to, co nazývá „zlepšení morálky.“
„Jakmile zjistíme, jak funguje morálka coby emoční a mentální systém, objeví se způsoby, jak ji vylepšit,“ řekl mi.
Tak či tak, pilulky „chytrých drog“ jsou realita a lidé je užívají. Budeme ale smířeni s tím, že někteří ze spolužáků našeho dítěte tyhle léky užívají, aby lépe prospívali, nebo že někdo z uchazečů o pracovní místo užil modafinil, aby tak zastínil ostatní? A kdo byl mé pravé já – ta, co užila modafinil, nebo ta bez něj? Asi bychom si měli tyhle otázky promyslet dříve, než se nám připlete do cesty droga, která nám bude přidávat více než jen pár procent.
© New Scientist, 2011
Translation © Tomáš Zábranský, 2011
Legal disclaimer: The server drogy-info.cz agrees to indemnify RBI and New Scientist against any claim arising from incorrect or misleading translation.
Publikováno: 10.12.2011 © 2003-2006, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády České republiky, Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1, info@drogy-info.cz |



![European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/emcdda.gif)
![Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/rvkpp.gif)

