REHABILITACE

Proces, ve kterém se jedinec po prodělaném onemocnění, úrazu či jinak zdravotně postižený snaží dosáhnout optimálního zdravotního a psychického stavu, obnovy nebo náhrady ztracených či omezených schopností a dovedností a dobrého sociálního fungování. V klasickém medicínském modelu následovala rehabilitace až po skončení léčby, což je schéma odvozené spíše z chirurgických oborů a nehodí se pro řadu jiných stavů včetně duševních nemocí. U nich má rehabilitace začít co nejdříve po začátku léčby, aby se předešlo dalšímu úpadku schopností a dovedností. V péči o závislé začíná rehabilitace po úvodní fázi léčby (detoxifikace a další lékařská a psychiatrická péče). Zahrnuje široké spektrum přístupů – skupinovou terapii, kognitivně-behaviorální terapii k prevenci relapsu, zapojování do svépomocných skupin, pobyty v terapeutických komunitách a v chráněném bydlení, rekvalifikaci, chráněná pracovní místa. S termínem rehabilitace souvisí očekávání sociální reintegrace (znovuzačlenění do společnosti).

Viz také chráněné bydlení , chráněné dílny , rekvalifikace