PARTNERSKÁ TERAPIE

Forma speciální psychoterapie, která se zaměřuje na partnerskou dvojici a její problémy. Jejím cílem je pomoci partnerské dvojici zvládnout závažné konflikty a krizové situace, dosáhnout vzájemného souladu při uspokojování potřeb obou partnerů. Postupy partnerské terapie mohou mít prvky rodinné terapie i individuální terapie. Z hlediska rodinné terapie se pár jeví jako systém, z hlediska individuální terapie jako interakční společenství dvou lidí. Existují různé koncepce partnerské terapie, které se mezi sebou liší v tom, jak chápou podstatné příčiny a patogenezi partnerských obtíží a jaké metodické postupy v léčení používají. V současné době patří k nejvlivnějším koncepcím přístup dynamický, behaviorální, humanistický, komunikační, transakční, racionální a systémový. Různé teoretické přístupy mají společný předpoklad, že každé partnerství má za základ vědomou nebo nevědomou dohodu, která určuje to, co má kdo ve vztahu vykonávat, jaká očekávání má splňovat a jak za to bude odměněn. Ve všech případech také platí, že terapeut nesmí vytvořit koalici s jedním z partnerů. Podle jednotlivých případů se musí rozlišovat, zda bude považováno za terapeutický úspěch pokračování partnerství nebo rozchod.

Viz také psychoterapie , rodinná terapie