OBRANNÉ MECHANISMY (DEFENCE MECHANISMS)

Mechanismy, které slouží k uchování integrace osobnosti či psychické rovnovány, tj. odstranění úzkosti, která je reakcí na selhání či neúspěch. Mezi obranné mechanismy patří: 1.vytěsnění - týká se situací, v nichž měl člověk pocity úzkosti, viny, studu a v nichž selhal – a znamená vytlačení těchto nepříjemných pocitů do nevědomí, 2.obrácení agrese vůči sobě samému – nemůže-li se agrese obrátit navenek, obrací se dovnitř, 3.projekce - proces, v němž člověk, aby se uchránil od úzkosti, připisuje svému sociálnímu okolí nebo jiným jedincům vlastní potlačované pocity a myšlenky, 4.regrese - sestup na vývojově nižší stupeň psychické činnosti v obtížných situacích, typickými příznaky je plačtivost, hledání ochrany, 5.kompenzace - je-li cíl nedosažitelný, stanoví si jedinec náhradní cíl, někdy s neúplným uspokojením, 6.racionalizace – sekundární ospravedlnění způsobů chování falešnými motivy, 7.štěpení – tendence černobílému vnímání a hodnocení, 8.identifikace – ztotožnění s agresorem, 9.odčiňování – reakce na vlastní agresivitu uskutečňováním opačných činů, 10.psychosomatické obrany – nepřijatelná emoce je vyjádřena somatickým příznakem (př.vztek-žaludeční vřed)