NALOXON

Naloxon je antagonista opioidů na opioidních receptorech. Ruší účinky opioidů na psychiku, dech, snížení krevního tlaku a povšechný útlum CNS, např. v případě předávkování heroinem. Může být podán injekčně – do svalu, nitrožilně nebo podkožně. Nyní je v některých zemích dostupný ve formě nosního spreje. Blokuje opioidní receptory, čímž antagonizuje účinek opioidních látek na těchto receptorech. Ruší projevy předávkování opiáty a má rychlý nástup účinku, je proto používán v léčbě předávkování touto skupinou drog. Jeho poločas účinku je 20-80 minut, kratší než poločas účinku heroinu a výrazně kratší než poločas účinku metadonu, takže jím navozené potlačení účinku těchto opioidů je časově omezeno. Je třeba mít na zřeteli, že osoba léčená naloxonem může po odeznění jeho účinku (pokud není aplikována další dávka) znovu upadnout do respiračního útlumu a útlumu vědomí pod přetrvávajícím vlivem těchto látek. Při podání osobě s vytvořenou fyzickou závislostí na opiáty, která jimi není akutně předávkovaná, vyvolá nástup abstinenčních příznaků. Např. Subuxon je kombinace buprenorfinu s naloxonem určená k perorální substituci a zabraňující nitrožilnímu užití – při něm je totiž buprenorfin méně účinný, naopak účinkuje naloxon, který vyvolá odvykací syndrom.

Viz také antagonista , naltrexon , opioidy , substituce