KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE (KBT)

Terapie založená na psychologických teoriích učení. Vychází z behaviorální terapie, klade však rovněž důraz na racionalitu (rozumové poznání, uvědomění) a sebekontrolu, důležité místo zaujímá sociální učení nápodobou. Terapie spočívá v přecvičení nežádoucích a naučení žádoucích způsobů chování a ve změně postojů a hodnocení, jež se nakonec promítne do rozhodování a výsledného jednání člověka. Jedná se o direktivní přístup, kdy je však klient předem informován o jednotlivých krocích psychoterapeutického procesu a cílech psychologického působení. Mezi používané techniky patří systematická desensibilizace, token ekonomy, plánování atd. Terapie se podobně jako u klasických behavioristů zaměřuje na symptomy poruchy, na chování (např. neurotické, závislé apod.) a jeho změnu a nezabývá se příčinami či intrapsychickým děním. Učení nebo odnaučování probíhá automaticky v podmínkách určených terapeutem. K vůdčím osobnostem tohoto směru patří A. Bandura, A. Beck a A. Ellis. Z principů KBT vychází i Marlattova teorie.

Viz také Marlattova teorie