HRANIČNÍ OSOBNOST (BORDERLINE PERSONALITY)

Hluboká porucha osobnosti zapříčiněná nedostatečně vytvořenou hranicí mezi jedincem a ostatními, na začátku života mezi jím a pečující osobou, nejčastěji matkou. Tito lidé jsou schopni pouze extrémních intenzit vztahů. Mohou prožívat úplné splynutí s druhým a čekají od něj, že bude rozpoznávat a sytit jejich potřeby bez vlastního vkladu a přičinění. Ostatní považují za pouhé objekty. Jejich vztahy jsou velmi nespolehlivé a proměnlivé v krátkém čase, často se ve jejich vztazích objevuje tzv. splitting. Jejich neostré hranice zvyšují křehkost a nekonzistenci, jedinci často trpí poruchou identity a chovají se pak spíše dle nějakých svých představ o roli, kterou mají nyní plnit, ale z které lehce vypadávají. Pak reagují impulzivně, často se vztekem a může se objevit značná agrese i vůči sobě v podobě sebevražedných hrozeb, které používají hlavně k manipulaci partnera, aby si ho udrželi. Bojí se opuštění, protože cítí vnitřní prázdnotu a mají pocit, že nemají co druhému nabídnout. Nedostatek uvědomění sebe často dostává podobu disociativní poruchy, kdy se jedinec cítí ve svých citech a myšlenkách rozpolcený. Afektivně je takový jedinec nestabilní, nálada se může měnit v několika vteřinách ve vztahu k okolí i k sobě samému. Ve vztazích se často vyskytuje idealizace, která může velmi lehce přecházet v devalvaci a zase naopak. V terapii sledujeme ošetření separační úzkosti a zranitelnosti a podpůrnou kombinovanou terapií vytváříme bezpečné prostředí pro zážitek intimity (intra- i interpersonální). Terapie hraničních osobností klade vysoké nároky na osobnost terapeuta a jeho zralost kvůli invazi intenzivních emocionálních obsahů, manipulaci a nestabilitě klientových vztahů. U hraničních poruch osobnosti se často vyskytují depresivní syndromy, drogová závislost nebo poruchy příjmu potravy.

Viz také depresivní syndrom , poruchy příjmu potravy