GESTALT-TERAPIE

Dříve používán český ekvivalent „tvarová terapie“, nyní se již nepřekládá. Humanisticky orientovaný psychoterapeutický směr, založený v 60.let 20.století Frederikem (Fritzem) Perlsem. Čerpá z principů jednoty a celosti Gestalt psychologie, Lewinovy teorie pole a teorie kontaktních mechanismů. Terapie probíhá individuálně i ve skupinách a zaměřuje se primárně na rozšíření klientova uvědomění (awareness) sebe sama a svého těla. Využívá k tomu dřívější zkušenosti, vzpomínky, emocionální stavy, tělesné vjemy (formou cílené práce s tělem). Úkolem terapeuta je mimo jiné zdůrazňovat nutnost uvědomovat si plně své pocity a předat klientovi vědomí odpovědnosti za jeho pocity, které byly dosud popřené. Terapeut vede klienta k mocnému uvolnění emocí jako je vztek, radost a zármutek, a umožňuje tak prožít pocit celistvosti a lidskosti. Důležitým principem gestalt terapie je princip „tady a teď“ - ačkoliv se může pracovat se vzpomínkami a minulými prožitky, jsou vždy zpřítomňovány pomocí specifických technik. Mezi nejznámější techniky gestalt terapie patří hraní rolí, prázdná židle, práce s podosobnostmi a další. V oblasti závislostí je přínos gestalt terapie hlavně v oblasti zaměření na mezilidské vztahy a znovuobnovování vztahového rámce závislého klienta.

Viz také psychoterapie