EFEDRIN

Alkaloid byl původně objeven v Ephedra v r.1887 Nagaiem a v roce 1920 byl poprvé získán synteticky. Postupem času syntetický efedrin nahradil přírodní alkaloid. Jeho chemická struktura a farmakologický efekt ukazují podobné efekty jako epinephrin a amfetaminy. Efedrin byl uveden do západní medicíny během 30. let a brzo jej následoval pseudoefedrin a norpseudofedrin, dva věrně podobné alkaloidy. Od té doby jsou mezi široce dostupnými léky v celém světě. Efedrin je sympatomimetická droga s účinkem na rozšíření bronchů a zúžení cév (účinek bronchodilační a vasokonstrikčním) prostřednictvím CNS. Používá se na bronchiální astma, k ulehčení nosního překrvení, při alergiích a senné rýmě. Efedrin, pseudoefedrin a norpseudoefedrin jsou obvyklé součásti mnoha léků na předpis ve formě nosních kapek, tabletách a kapslích. Nelékařské užití a zneužívání efedrinu a příbuzných alkaloidů jako stimulujících drog je známé z mnoha zemí. Efedrin i pseudoefedrin jsou mezi prekursory na listině v Úmluvě OSN proti nezákonnému obchodování s narkotickými látkami a psychotropními substancemi z roku 1988. Norpseudoephedrin je kontrolovaná psychotropní látka v oddíle III. Úmluvy OSN o psychotropních látkách z r.1971. Pseudoefedrin se svými farmakologickými vlastnostmi podobá efedrinu, ale má také výrazný stimulační efekt na CNS. Má tedy nižší riziko zneužívání než efedrin a je mnohem častěji používán k léčbě nachlazení.

Viz také amfetaminy , stimulancia , Úmluvy OSN