DLOUHODOBÁ LÉČBA (LONG TERM TREATMENT)

Tento pojem je vyhrazen pro léčbu ústavní či rezidenční, nikoliv ambulantní. Za „klasickou“ se pokládá dlouhodobé léčba v trvání 1 roku. Zejména u klientů závislých na heroinu se věřilo, že kratší léčby nejsou účinné a dlouhodobá léčba byla hodnocena jako „jediná možná léčba“, kterou klient buď přijme nebo odmítne. Toto přesvědčení ještě mnohde (i u nás) přetrvává a dodnes se setkáváme i s programy delšími než 1 rok (např. 18-24 měsíců), ačkoliv výzkumy ukazují, že po 1 roce efektivita může klesat. Zároveň však existuje jasný trend léčbu individualizovat, zkracovat, klást důraz na intenzitu, na kontinuitu léčby a doléčování apod. Dlouhodobá léčba je dnes považována za indikovanou u klientů s výraznou sociální problematikou (značná sociální nezralost, nerozvinuté nebo ztracené sociální návyky a dovednosti, kriminální anamnéza, zcela chybějící či destruované nedrogové sociální zázemí a vztahy). Probíhá obvykle v terapeutických komunitách.

Viz také rezidenční léčba , terapeutická komunita