Nejvyšší soud se postavil za pěstitele konopí pro léčebné účely

Ze zprávy ČTK, publikované 4. 3. 2008:

"Nejvyšší soud (NS) se postavil za pěstitele konopí, kteří rostlinu, z níž lze mimo jiné vyrobit drogu marihuanu, používají k léčení svých chorob. Soudci vrátili k novému projednání případ ženy z Nymburska, na jejíž zahradě policisté při dvou raziích našli nejdříve 58 a poté 12 rostlin konopí. Tvrdila, že výtažky z rostliny užívá k léčení chodidel a žaludečního vředu."

Plné znění zprávy ČTK převzal Nejvyšší soud na své stránky. Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo zveřejněno na stránkách Nejvyššího soudu pod spisovou značkou 3 Tdo 52/2008. Rozhodnutí zveřejněná před 1. 4. 2010 jsou však na webu Nejvyššího soudu dohledatelná jen s obtížemi; podrobnosti najdete v nápovědě k vyhledávání .

Z obsáhlého odůvodnění rozhodnutí citujeme:

"Při posouzení předmětné věci Nejvyšší soud vycházel ze skutečnosti, že dovolatelka se měla dopustit trestného činu nedovolené výroby omamných a psychotropních látek a jedů podle § 188 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. v té podobě, že „vyrobila sobě a jinému opatřila předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky a spáchala takový čin ve větším rozsahu“. Přitom pod pojmem výroby (neoprávněné) se rozumí průmyslová, ale i řemeslná výroba, stejně jako jakékoli jiné zhotovení nebo vytvoření omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího takovou látku, prekursoru nebo jedu, a to neoprávněným subjektem. Jde o jakýkoliv proces, kromě produkce (pěstování či vypěstování), jež umožňuje získání některé z uvedených látek a jde tak v praxi především o chemickou výrobu takových látek ze základních chemikálií, léčiv nebo přírodních surovin. Avšak pouhé vypěstování takových rostlin (sloužících k nedovolené výrobě omamné, psychotropní látky či jedu), je opatřením předmětu k takové výrobě ve smyslu § 188 odst. 1 tr. zák., pokud ovšem již samotná vypěstovaná rostlina není takovou látkou. V takovém případě by její vypěstování bylo třeba považovat za opatření podle § 187 odst. 1 tr. zák. a její držení za přechovávání podle § 187 odst. 1 tr. zák. nebo § 187a odst. 1 tr. zák. (pěstování máku, konopí, koky apod.). Konopí seté (cannabis sativa) je přitom samo o sobě omamnou látkou. V tomto směru je na místě odkázat na příslušnou část argumentace vedené státní zástupkyní v jejím písemném vyjádření, ve kterém přiléhavě dovozuje, že samotná rostlina konopí setého je omamnou látkou zařazenou v příloze č. 3 zák. č. 167/1998 Sb. Proto také vypěstování této rostliny nemůže být opatřením předmětu určeného k nedovolené výrobě jedu, omamné nebo psychotropní látky ve smyslu § 188 odst. 1 tr. zák., když samotná vypěstovaná rostlina již takovou látkou je. Přitom samotné pěstování rostliny konopí, které zvláštní zákon považuje za omamnou látku ve smyslu ustanovení § 195 odst. 1 tr. zák., nelze ztotožňovat s pojmem výroby omamné látky podle § 188 tr. zák. Tak by tomu mohlo být jedině v případech, pokud by rostlina byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování (úpravě) do stavu způsobilého ke spotřebě (marihuana) nebo k získání psychotropní látky (THC). I podle dosavadní judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1238/2005, sp. zn. 3 Tdo 687/2006) se za výrobu považuje jakékoliv zhotovení nebo vytvoření takové látky (kromě pěstování určitých rostlin), a to bez ohledu na chemický či technologický postup a bez omezení jen na určité způsoby, jimiž je taková látka získána. Proto s názorem, že za výrobu omamné nebo psychotropní látky nelze považovat pěstování určitých rostlin, se Nejvyšší soud shoduje i v této posuzované věci. Právní názor již takto Nejvyšším soudem vyslovený lze opřít i o odkaz na Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961 platnou i v České republice (viz vyhláška ministra zahraničních věcí č. 47/1965 Sb. o Jednotné úmluvě o omamných látkách). Podle čl. 1 odst. 1 písm. i) této Úmluvy se výrazem „pěstování“ označuje pěstování opiového máku, keře koka a rostliny konopí. V ustanoveních čl. 1 odst. 1 písm. n), t) téže Úmluvy se dále rozlišuje mezi výrazy „výroba“ a „produkce“, přičemž výraz „výroba“ označuje všechny procesy, kromě produkce, jež umožňují získání omamných látek a zahrnuje rovněž čištění a přeměnu těchto látek v jiné drogy. „Produkce“ pak znamená proces, který spočívá v získávání opia, listů koka, konopí a konopné pryskyřice z rostlin, které obsahují tyto plody.
Jestliže jsou potom uvedené skutečnosti aplikovány i na nyní posuzovaný případ, je namístě dovolatelce přisvědčit v tom, že pěstování rostliny konopí setého není samo o sobě výrobou omamné látky podle § 188 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. Je tak zjevné, že skutek popsaný ve výroku rozsudku soudu prvního stupně a k němu užitá právní věta neodpovídá právní kvalifikaci jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 188 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. Přitom soudy ani nepopsaly, jaká konkrétní činnost nad rámec pěstování konopí byla vlastně prokázána, aby bylo nepochybné, že k naplnění zejména znaku „vyrobí“ skutečně došlo."

Nejvyšší soud svým rozhodnutím 3 Tdo 52/2008 zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze, sp. zn. 9 To 334/2007 ze dne 15. 8. 2007. Věc se tak vrací do stadia, kdy Krajský soud v Praze bude muset znovu rozhodnout o podaném odvolání.